Systémový pohled obecně

Na problematiku krajiny je možno nahlížet systémově, tj. z hlediska oborů: management rizik, spolehlivost a údržba a systémy managementu. Důvodem je jiný úhel pohledu a jiná metodická základna, než je obvyklé. Výsledkem by měla být nová řešení problémů a větší důraz na holistiku, která je přírodě bližší. 

Krajinu lze tedy chápat jako nějaký systém. Odtud je možno ji detailně systémově klasifikovat a popsat. Dále je možno provést základní analýzu rizik tohoto systému. Následně je možno navrhnout opatření k jejich omezení nebo úplnému zastavení. Kvalitu systému je možno dlouhodobě sledovat jako soubor kvantitativních a kvalitativních znaků a ty je možno vyhodnocovat. Nakonec management údržby poskytuje návod, jak si počínat při dlouhodobé údržbě tohoto systému. Složitá, výše naznačená, situace a množství problémů velkého dosahu po takovém přístupu volají.

 

Obr. 1.: Systémový pohled na problematiku obecně (Zdroj: Pelantová - Zajíček, 2017).

Faktický popis

Krajinu lze stručně definovat jako část povrchu planety Země s patřičnou kombinací přírodních (živých a neživých) a kulturních (tj. člověkem vytvořených z různých důvodů) prvků.

Jako konkrétní příklad krajiny byla zvolena oblast Trojmezí, kde se setkávají území SRN, PL a ČR. Tato krajina doznala za posledních 120 let značné změny co do vzhledu i složení prvků. Jedná se o oblast zasaženou těžbou nerostných surovin, hlavně hnědého uhlí. Krajina prošla též změnou složení obyvatelstva a několika průmyslovými, ekonomickými a ekologickými koncepcemi. Současný stav lze charakterizovat jako: ukončení těžby ve 2 stranách Trojmezí, omezení průmyslové produkce a intenzivních zásahů do přírodního prostředí a důraz na harmonické soužití lidí v klidné přírodě, určené k rekreačním účelům a pro drobné podnikání. Krajina prošla změnou skladby lesa a dnes je tvořena převahou smrků. Snahou je na plochy přivést původní buk. Sirné deště ze 70. a 80. let vystřídaly nyní bleskové povodně. Došlo ke změně situace v podloží, kdy některé vrstvy byly odtěženy nebo odplaveny (vznikají mury) a v některých místech jsou narušeny i hlubší vrstvy. To ovlivňuje hydrologickou situaci a seismickou situaci na části území Trojmezí. V důsledku přesunů velkého množství horniny (je jiný reliéf terénu) došlo k změnám převládajících větrů. Rekultivace proběhla prostou zavážkou. Původní lehce zvlněný ráz krajiny se vytratil. Rekultivované plochy jsou osídleny převážně listnatými stromy. Na území se vyskytují i nové druhy fauny a flóry, ale také nové druhy škůdců. Některá řešení nápravy škod v krajině (např. zábrany proti padání balvanů při náhlých deštích) byla využita poprvé a jejich účinnost a přístupy k údržbě jsou testovány.  

V oblasti se nyní nachází jeden rozsáhlý aktivní povrchový důl. Cílem jeho vlastníků je jeho rozsah ještě zvětšit co do velikosti i hloubky. Již stávající situace vyvolává mnoho přeshraničních problémů v nejrůznějších oblastech. 

 

Obr. 2.: Příklad zasažené krajiny (Zdroj: Pelantová - Zajíček, 2017).

 

Systémový popis problémové situace

Zkoumaná krajina vykazuje technické, ekonomické, sociopolitické a procesní skupiny rizikových faktorů. Lze je dále detailněji specifikovat. Problém dosahuje mezinárodního měřítka. Doposud byl zkoumán pouze dílčími způsoby, což nenese kýžené výsledky. Ekonomické měřítko má v této problémové situaci pouze krátkodobý efekt. Vystřídán může být drastickými dopady. 

Stabilita systému krajina je v tomto případě zjevně narušena. Hydrologické a geologické poměry v krajině jsou rozvráceny. Obyvatelstvo je na uvedené problémy dosti přecitlivělé. V systému nefunguje otevřená komunikace mezi zainteresovanými stranami o uvedené problematice. 

Použité Know-How

Pracovníci TUL/FM/MTI/OSR disponují znalostmi oborů: management rizik, spolehlivost a údržba a systémy managementu.

Zdroje dat

  • ČHMÚ
  • Česká geologická služba
  • Archivy map (turistické, extravilánů, geologické, hydrologické, větrné, těžeb a vrtů atd.)
  • Časové řady měření intenzity pramenů
  • Časové řady cen uhlí
  • Průzkumy veřejného mínění
  • Statistiky BOZP
  • Záznamy CHKO
  • Technické zprávy projektů zmíněných oborů z jiných oblastí
  • Pozorování krajiny
  • ...

 

Řešení

Řešení by mohlo být v podobě: systémové klasifikace, hloubkové analýzy rizik a stanovení k jejich opatření, stanovení klíčových znaků systému, stanovení doporučení k dlouhodobé udržitelnosti krajiny, stanovení základních návrhů vzdělávání populace pro zachování dobrých mezilidských vztahů a pro řešení tohoto ožehavého tématu v Trojmezí. 

Multioborovost problematiky vychází ze složitosti a typu systému. Krajinu lze stručně definovat jako část povrchu planety Země s patřičnou kombinací přírodních (živých a neživých) a kulturních (tj. člověkem vytvořených z různých důvodů) prvků. Z tohoto členění je patrné, že je nutné k takto komplexnímu systému zaujmout systémové stanovisko. Je potřeba k tomu pojetí znalostí přírodních věd (např.: geologie, biologie, chemie) a dále aplikovaných věd (např.: stavebnictví a jiné technické vědy, zemědělství apod.). Svoji roli zde hraje i problematika spolehlivosti, kvality, rizik a systémové oblasti. Krajina je dynamický systém, který se však nechová striktně deterministicky. Proto je nutné uvažovat případně též pravděpodobnost jednotlivých scénářů. Oblast kvantifikace a řízení rizik běžně též využívá ekonomické aspekty, které jsou nedílnou složkou pro vyčíslení rizika. Systémová teorie přidává další aspekty, které nemusí být v dosavadních postupech známé. Dosah řešení problematiky systémového pohledu na krajinu má však dlouhodobý vliv na vývoj celého Trojmezí.

Projektoví partneři projektu TESEUS mohou přispět k multioborově koncipovanému řešení problematiky, popsané v článku Systémový pohled na krajinu, následovně:

  • stanovením základních znaků a jejich cílových hodnot z oborů botaniky, geologie, hydrologie, meteorologie, sociologie apod.,
  • z hlediska svých případných modelovacích prostředků by mohli stanovit několik scénářů vývoje této krajiny vzhledem k daným podmínkám a pomoci tak ve stanovení možných rizik a v návrhu adekvátních opatření,
  • v upřesnění časových milníků budoucího vývoje vybraného příkladu krajiny,
  • zkušenostmi z jiných projektů, zaměřených na udržitelnost krajiny a komunikaci s více zainteresovanými stranami v tomto směru. Dále mohou poskytnout některé další zdroje dat v návaznosti na konkrétní průběh daného řešení.